Zápis ze zasedání Umělecké rady DAMU konané dne 7. března 2018
Místo: Divadelní fakulta AMU, Karlova 26, Praha 1, zasedací místnost S202 a Hallerův sál
Datum, čas: 7. 3. 2018 od 14:30 hod.
Program jednání UR DAMU:
1. Zahájení UR DAMU a schválení programu zasedání
Děkanka DAMU Doubravka Svobodová jako předsedkyně UR DAMU zahájila březnové zasedání UR DAMU. Z jednání UR se omluvili: prof. Vášáryová, doc. Josek, prof. Vyskočil. Další nepřítomní členové UR se ještě očekávají. D. Svobodová nicméně konstatovala, že UR DAMU je již od začátku zasedání usnášeníschopná.
Děkanka Svobodová avizovala, že se blíží některá prodloužení akreditací (dva obory na katedře alternativního a loutkového divadla). Aby nemusela být UR DAMU svolána hned vzápětí po tomto zasedání, D. Svobodová požádala o hlasování per rollam v nejbližší době – na posouzení obou návrhů na prodloužení akreditace bude cca 14 dní až tři týdny.
Děkanka D. Svobodová požádala členy UR o schválení navrženého programu tohoto zasedání.
Kontrola usnášeníschopnosti UR:
Počet členů UR = 21
Počet přítomných členů = 16
Nadpoloviční většina přítomných členů = 9 (UR je usnášeníschopná)
Skrutátoři: Štveráková, Provazník
Pro | 16 |
Proti | 0 |
Zdržel se | 0 |
Závěr: UR DAMU schválila program svého březnového zasedání.
2. Informace o hlasování UR DAMU per rollam o akreditaci programu PuppeTry
Prof. J. Provazník, proděkan DAMU, stručně zrekapituloval, jak UR DAMU hlasovala per rollam o akreditaci programu PuppeTry (Katedra alternativního a loutkového divadla):
Celkový počet členů UR DAMU k 25. 1. 2018 byl celkem 21. Souhlasné stanovisko s akreditací vyjádřilo 11 členů UR, zdrželi se 3 členové a 7 členů UR se nevyjádřilo, tj. z formálního hlediska se také zdrželi hlasování.
Výsledek hlasování: pro - 11 členů, proti – 0 členů, zdrželo se - 10 členů. Akreditace programu PuppeTry byla schválena per rollam.
3. Hlasování o změně garantů magisterských studijních programů Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU (KALD DAMU)
Prof. J. Provazník představil návrh na jmenování nových garantů Mgr. programů KALD DAMU. Dle zákona je vyžadován na pozici garanta magisterského programu docent, u bakalářského programu postačuje Ph.D. Mj. v souvislosti s úmrtím prof. K. Makonje katedra musela stanovit nové garanty těchto programů:
Kontrola usnášeníschopnosti UR:
Počet členů UR = 21
Počet přítomných členů = 16
Nadpoloviční většina přítomných členů = 9 (UR je usnášeníschopná)
Skrutátoři: Štveráková, Provazník
Hlasování:
Pro | 15 |
Proti | 0 |
Zdržel se | 1 |
Závěr: UR DAMU schválila nové odborné garanty pro magisterské studijní programy Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, a to doc. MgA. Mgr. Karla Františka Tománka a doc. Mgr. Andreu Královou, Ph.D.
4. Hlasování o změně garantů bakalářských a magisterských studijních programů Katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU (KATaP DAMU)
Prof. J. Provazník představil návrh na jmenování nových garantů Bc. a Mgr. programů KATaP DAMU. Dle zákona je vyžadován na pozici garanta magisterského programu docent, u bakalářského programu postačuje Ph.D.
Aktuálně, resp. doposud je garantem níže uvedených programů Katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU prof. Přemysl Rut. Nyní katedra žádá, aby místo něj byl jmenován, resp. potvrzen v pozici odborného garanta níže uvedených programů doc. Michal Čunderle, Ph.D.:
Kontrola usnášeníschopnosti UR:
Počet členů UR = 21
Počet přítomných členů = 16
Nadpoloviční většina přítomných členů = 9 (UR je usnášeníschopná)
Skrutátoři: Štveráková, Provazník
Hlasování:
Pro | 16 |
Proti | 0 |
Zdržel se | 0 |
Závěr: UR DAMU schválila jako nového odborného garanta pro bakalářské a magisterské studijní programy Katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU doc. Michala Čunderleho, Ph.D.
5. Různé
D. Svobodová informovala členy UR DAMU o termínu dalšího jednání UR DAMU v roce 2018. To se bude konat dne 7. listopadu 2018. Pro tuto chvíli nebyla zatím předložena žádná relevantní přihláška k habilitačnímu řízení nebo k řízení ke jmenování profesorem, i když možných zájemců se jeví více. Pokud by se ještě někdo na listopadový termín přihlásil, bude UR DAMU požádána o schválení hodnotící komise per rollam. V případě, že by se nekonalo žádné habilitační nebo profesorské řízení, se bude UR 7. 11. 2018 věnovat také problematice přechodu na nově zaváděné institucionální akreditace (s ohledem na nový VŠ zákon) a dalšímu směřování fakulty v oblasti vzdělávání atd.
6. Habilitační řízení Mgr. Martina Pšeničky, Ph.D.
Obor: Dramatická umění
Habilitační práce: Studie, analýzy, sondy
Habilitační přednáška: Mezi teorií, historií a praxí: reflexe, technika a program
Komise: předseda prof. Jaroslav Etlík, Katedra teorie a kritiky DAMU, prof. PhDr. Jan Císař, CSc. (DAMU), prof. PhDr. Tatjana Lazorčáková, Ph.D. (UP Olomouc), doc. Mgr. Miroslav Ballay, Ph.D., vedoucí Katedry kulturológie FF UKF v Nitre, doc. Mgr. Petr Francán, děkan DIFA JAMU, Brno
Oponenti: doc. Michal Čunderle, Ph.D. (DAMU), prof. Václav Cejpek (JAMU), doc. PhDr. Bohumil Fořt, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu AV ČR)
Prof. Etlík (předseda komise) – stanovisko habilitační komise:
Komise projednala všechny předložené materiály Mgr. Martina Pšeničky, Ph.D., a všechny oponentské posudky. Jejich autoři považují práci habilitanta za velmi kvalitní a doporučují pokračovat v habilitačním řízení před UR DAMU. Komise dále konstatovala, že M. Pšenička splnil všechny zákonem předepsané náležitosti nezbytné k zahájení habilitačnímu řízení.
Prof. Etlík jako předseda komise krátce představil habilitanta M. Pšeničku. Zmínil mj. úspěšné dokončení doktorského studia na FF MU v Brně v roce 2007, obor teorie a dějiny divadla, filmu a audiovizuální kultury, od roku 2007 působení na katedře divadelní vědy FF UK v Praze, dále externí působení na KALD DAMU, KATaP DAMU, úzkou spolupráci s KTK DAMU a NAMU, také členství v oborové radě pro doktorský program Teorie a praxe divadelní tvorby DAMU, členství ve výboru Teatrologické společnosti, členství v Kanadské asociaci pro divadelní výzkum, několik zahraničních výzkumných pobytů a pedagogických stáží (Finsko, Kanada, Řecko), působení v redakci časopisu Divadelní revue, účast na mnoha odborných konferencích atd.
M. Pšenička podle komise svou kvalitou a rozsahem své tvůrčí a pedagogické činnosti splňuje podmínky k tomu, aby byl jmenován docentem v oboru Dramatická umění. Komise v tajném hlasování vyslovila souhlas s jeho připuštěním k habilitačnímu řízení před UR DAMU. S návrhem jmenovat Mgr. Pšeničku docentem v oboru Dramatická umění souhlasili všichni členové komise, proti nebyl nikdo, nezdržel se žádný člen komise.
Vyjádření oponentů:
a) Doc. Michal Čunderle, Ph.D.:
Práce M. Pšeničky sestává z jedné předmluvy a sedmi studií, které již prošly v té či oné podobě veřejnou publikací (zejm. Divadelní revue a další). Jejich společným jmenovatelem je analýza inscenace/představení, což je dle habilitanta nejpodstatnější úkol divadelní vědy. Dalším společným jmenovatelem těchto studií je hledání interpretačních a teoretických rámců, které jsou pro práci přináležité, přiměřené. M. Pšenička ukazuje, že teorie nemusí být suchopárnou činností několika jedinců, ale může být živou tvůrčí činností. První studie je kritickým, ale korektním průzkumem postdramatických, postmoderních divadelně - vědných, performativně-studijních či antropologických teorií a konceptů. Na konci se M. Pšenička vrací k přednášce Jana Mukařovského (Záměrnost a nezáměrnost v umění) a připomíná jeho myšlenky o tom, že umělecké dílo působí nejen zprostředkovaně, ale i bezprostředně. Dle M. Pšeničky je tento koncept dnes značně aktuální. Habilitanta dále zajímá vztah znakovosti a materiálnosti/tělesnosti/prostorovosti a s tím související větší nároky na diváka jako mnohem silnějšího spoluaktéra. To je důležitým tématem v dalších studiích M. Pšeničky, který habilitant dále zaostřuje, konkretizuje.
Doc. Čunderle se krátce dotkl jednotlivých studií, mj. ocenil analýzu Nebeského kontroverzní inscenace Král Lear v Národním divadle a pokus podívat se na ni s nadhledem. Jako nejsilnější část hodnotí doc. Čunderle oddíl „k (národní) paměti“, kde se habilitant zaměřuje na sametovou revoluci (a její ztvárnění na divadle dnes), krátce se vrací těsně před ní a nakonec nás M. Pšenička takřka dramaticky konfrontuje s hlavním aktérem událostí roku 1989 Václavem Havlem a jeho myšlenkou občanské společnosti.
Dle doc. Čunderleho M. Pšenička prokazuje schopnost dobře se orientovat v současných i starších teoretických přístupech jak tuzemské, tak cizozemské produkce, nacházet souvislosti jak v oboru, tak mezioborově, terminologii používá bezpečně, čtenář pochopí, v jakém slova smyslu to či ono používá či používají druzí. V textech je cítit značná pedagogická zkušenost, zejm. ve formulaci závěrů jednotlivých kapitol. Pšeničkův pokus propojovat teorii s praxí osciluje mezi akademickou disciplínou a svěží představivostí. Doc. Čunderle ocenil habilitanta jako sečtělého tvořivého teoretika, jako komunikativního pedagoga a jako empatického divadelního kritika. Práce M. Pšeničky dle doc. Čunderleho splňuje nároky na habilitační práci.
b) Prof. Václav Cejpek:
(Pozn. ze zdravotních důvodů byl omluven z UR, posudek prof. Cejpka přečetl prof. J. Provazník)
Prof. Cejpek ocenil v práci M. Pšeničky skutečnost, že jednotícím prvkem předloženého souboru osmi textů M. Pšeničky, které nemají žádné jednotící obsahové téma, je právě metoda analýzy, kterou považuje prof. Cejpek za klíčovou pro výzkum v oblasti českého divadla. A ocenil též, že východiskem jednotlivých analýz habilitanta jsou konkrétní inscenace a představení. Druhým faktorem, kterým je dle prof. Cejpka dále konstituována integrita textů v předložené habilitační práci, jsou rámce interpretační, teoretické, jimiž jsou jednotlivé analýzy organizovány. Ve svém posudku se prof. V. Cejpek dotkl pouze vybraných studií M. Pšeničky: studie „Hledání rámců: nejen k Lehmannovu konceptu postdramatického divadla“, v níž M. Pšenička reflektuje v českém prostředí ne příliš zmiňovanou Lehmannovu publikaci o fenoménu současného (postdramatického) divadla a kterou uvádí do aktuálních a podnětných souvislostí, studie „Krvácející myšlenka: skupina Quidam (1966–1972) – mezi divadlem a performancí“, v níž historický materiál o působení divadelní skupiny Quidam M. Pšenička propojuje s jevy současného divadla a se současnou divadelní teorií, a studie „Nebeský Lear: … taková idylická pohádka“, v které M. Pšenička suverénně a objevně analyzuje rozporuplnou, vzrušující, podnětnou a provokativní inscenaci Národního divadla a přináší k poznání této problematiky řadu originálních podnětů a odkazů k možným směrům dalšího uvažování. Za významnou a vysoce inspirativní a v českém prostředí ojedinělou pak považuje prof. Cejpek první studii k paměti národa s názvem „Přeludné věcnosti: přízraky a revoluce“.
Ve všech studiích projevuje M. Pšenička schopnost najít si aktuální a dobré téma, vysokou fundovanost, důkladnou připravenost a znalost literatury a pramenů. Jde dle prof. Cejpka o originální práce s vysokým stupněm kreativity. Habilitant má schopnost jasně tlumočit své názory, přesvědčit čtenáře silou a způsobem argumentace a také zmiňovanou vysokou odbornou fundovaností. Formální stránka práce je velmi pečlivá, jak v aplikaci rozsáhlého poznámkového aparátu a vzorně zpracovaných bibliografií u každé studie, tak po stránce grafické úpravy. Prof. Cejpek ve svém hodnocení doporučil, aby habilitační práce M. Pšeničky byla postoupena k obhajobě před UR DAMU.
c) Doc. PhDr. Bohumil Fořt, Ph.D.:
V první části posudku se doc. Fořt vyjádřil ke způsobu uchopení, uspořádání a pojetí habilitační práce M. Pšeničky. Doc. Fořt vidí v práci jednak tematickou souvislost jednotlivých textů, studií (ať už v obecné rovině – divadlo jako předmět zájmu, nebo v konkrétních motivech, které svazují jednotlivé části – role diváka, otázky divadelní sémantiky, záměrnost/nezáměrnost ve spojení s performancí atd.), ale také metodologickou dimenzi propojující jednotlivé studie, využití specifických analytických a interpretačních postupů. M. Pšenička si zvolil metodu, která koresponduje s jeho konečným cílem, a to je přispět k praktickému i teoretickému průzkumu divadla. M. Pšenička vychází z předpokladu, který je jakýmsi leitmotivem celé práce, že současná česká divadelní teorie potřebuje adoptovat nové impulzy k vytvoření dobrých nástrojů k uchopení klíčových stránek divadla. V naplňování tohoto úkolu vidí doc. Fořt největší hodnotu práce M. Pšeničky. Kladně též hodnotí zřejmou velmi dobrou orientaci M. Pšeničky v různých teatrologických konceptech, ale i v konceptech obecně sémiotických, filozofických, estetických a literárně - teoretických, kdy habilitant spojuje koncepty z různých přístupů i disciplín, často neotřele, múzicky a novátorsky, někdy až tak specificky a s velkou mírou abstrakce, že je místy náročné udržet čtenářskou pozornost. Samotný text tvoří dle doc. Fořta dobrý základ pro didaktické účely a může být použit jako edukační základ pro vztah mezi studentem a pedagogem. Dále doc. Fořt výrazně ocenil z hlediska kvality práce to, že M. Pšenička citlivě vnáší do svých analýz mezinárodní kontext. V části věnované národní paměti se dle doc. Fořta nejvíce ukazuje potenciál Pšeničkových úvah, jeho odbornost či schopnost abstrakce. V teoretických úvahách v kombinaci s analýzami konkrétních inscenací spatřuje doc. Fořt pomyslný vrchol celé práce. Konkrétně pak vyzdvihl studii „Sen o každodennosti: od otevřeného divadla k občanské společnosti“. Zde M. Pšenička překračuje rámec teatrologický, ale i sémiotický, filozofický, estetický a vhodně a nenásilně propojuje politické a teatrologické názory Václava Havla, aniž hodnotí jejich kvalitu. V závěru svého hodnocení doc. Fořt doporučil věnovat se v dalších úvahách problematice subjektu v divadle. Doc. Fořt jednoznačně doporučil, aby byla práce akceptována a aby M. Pšeničkovi byl udělen titul docent.
Přednáška Mgr. Martina Pšeničky, Ph.D.:
Habilitant nejprve poděkoval oponentům za otevřené posudky. Přednášku nazval Mezi teorií, historií a praxí, pracovně pak s podtitulem reflexe, technika a program. Za svůj cíl v rámci přednášky označil představení své pedagogické praxe a zkušenosti, přičemž navázal volně na loňskou debatu o výuce dějin oboru na DAMU a rád by se ve svém příspěvku zaměřil zejména na témata a otázky výuky. M. Pšenička se ve svém příspěvku věnoval těmto 3 blokům:
A) Teorie divadla jako teorie vnímání: M. Pšenička připomněl starší definice toho, jak je teorie divadla vykládána, které nijak nezpochybňuje, ale spíš by je rád doplnil, podíval se na teorii divadla i jinak – na teorii jako akt vnímání, jenž organicky prostupuje událostí divadelního představení, ale je současně svou reflexí či artikulací, která se pokouší přijít na kloub tomu, co se děje mezi divadelním tvarem a vnímajícím subjektem, na teorii jako reflektované vnímání, jako myšlení podle vnímání, které se táže, proč to, co vnímám, vnímám jistým způsobem. Takto nahlížená teorie je něčím, o co se snaží M. Pšenička se svými studenty.
B) Od vnímání díla k vnímání v kultuře: M. Pšenička zdůraznil, že za nejvlastnější aktivitu oboru, který zde reprezentuje, považuje rozbor, zhodnocení jednotlivé divadelní inscenace, resp. jejího smyslu. Teorii proto vždy propojuje s konkrétním divadelním tvarem. Se studenty pracuje M. Pšenička ve dvou rovinách/fázích: 1. asociativně – zkušenostní (snaha, abychom si mohli klást naprosto bazální otázky, co vnímáme, co ještě můžeme vnímat a co již ne apod.) a 2. v rovině hledání rámců, nástrojů, pojmů, techniky reflexe. M. Pšenička zmínil první fázi záměrné nepřipravenosti, kdy není nic těžšího než přesné poznání toho, co vidíme. M. Pšenička ve výuce v tomto směru používá záznamy hraničních divadelních tvarů. V případě druhé roviny – hledání rámců – jde o proces, v němž společným jmenovatelem je snaha teorii studentům odhalovat nikoli jako odpoutané teoretizování, nýbrž jako tvůrčí a někdy dobrodružné konání, infikovat je teorií. Tento proces hledání rámců lze pojmenovat v několika bodech:
1. Teorie a princip korespondence — analýza divadelního fenoménu musí vycházet z jeho vnitřní povahy.
2. Teorie a paměť – teorie jako tvůrčí proces musí nutně podléhat určitým omezením (paměť oboru) jak ve smyslu ryze historickém, tak historicko-teoretickém. Pamětí oboru je jeho pojmové zázemí, dynamické, neustále aktualizované, přehodnocované. Proto bere M. Pšenička výuku teorie jako projednávání, nikoli přednášení.
3. Teorie jako antropologie vnímání – vnímání se neděje ve vakuu, děje se v kultuře, stejně jako představení, které není jen inscenováním dramatu, ale jakýmsi vystavením kultury. Toto téma ukazuje M. Pšenička mj. na Artaudově reflexi balijského divadla, iniciačním textu Divadlo a jeho dvojenec, a jeho kulturně-antropologické analýze N. Savareseho.
4. Teorie jako diskuse a program – problematika divadla v kultuře vyvolává otázky spojené s tématem divadelnosti, nejde jen o to sledovat samotné téma, ale ukázat, že uvažování o předmětu zájmu teatrologie může být živou záležitostí.
C) Neviditelná teorie: Týká se zejména výuky na KATaP DAMU (základním východiskem nejsou teoretické texty, ale umělecká díla), v jejímž rámci se podzimní seminář zabýval tématem války a možností jejího uměleckého ztvárňování nesdělitelného. M. Pšenička referoval o tom, že na seminářích se nezaměřoval na jeden typ zobrazování, ale se studenty pracoval s různými typy textů, se záznamem divadelního představení, s filmy, i s hudbou. Cílem bylo poznávat umělecké strategie jednotlivých uměleckých projevů, to, jakým způsobem organizují naše vnímání tak, že o válce jako extrémním jevu pouze neinformují, nýbrž ji pro vnímatele činí/nečiní věcí životního dosahu, takže jí vnímatel pouze „nečte“, ale zakouší ji (imaginárně). V jarním semestru M. Pšenička plánuje téma anatomie gagu, na podzim pak téma paměti.
Diskuse:
J. Hančil vznesl dotaz, jak se dají od sebe odlišit uváděné dvě etapy – analýza/vnímání představení bez rámců a analýza/hledání rámců?
M. Pšenička: První rovina je naprostá abstrakce – naše schopnost vnímat bez rámců je různorodá, zejména jde o výuku studentů navazujícího magisterského studia. Nějaké zázemí tito studenti mají, ale M. Pšenička se snaží poněkud narušovat jejich „zaběhlost“, přivádět studenty k věcem, které je mohou vyvést z míry. Jsou i studenti, kteří při některých záznamech představení odcházejí. Ale podle M. Pšeničky je důležité tyto momenty doplňovat hledáním rámců, protože teprve ve chvíli, kdy si hledáme rámce, začneme představení lépe vnímat.
J. Provazník: Má M. Pšenička zformulováno, jak by měl vypadat absolvent jeho kurzu, co by měl všechno zvládat?
M. Pšenička: V reakci na tento dotaz zmínil pojem emancipovaného vnímání. Obecně jde M. Pšeničkovi v jeho kurzech o to emancipovat diváka, aby dokázal reflektovat své vnímání. Modelově jde o toto, jde o jakousi intelektuální emancipaci.
D. Svobodová: Připomněla, že se M. Pšenička nejen tady na DAMU, ale i na FF věnuje také zahraničním studentům. Jaký je podle M. Pšeničky rozdíl ve zkušenostech vnímání zahraničních studentů oproti studentům českým?
M. Pšenička: Na FF jsou studenti, kteří nejsou primárně studenty teatrologie – nemají rámce, nemají rámce kulturní, vnímají naprosto bez předsudků. Rámce nicméně zůstávají stejné, stejně rekonstruujete se zahraničními i s českými studenty, rámce vysílají stejné signály českým i zahraničním studentům.
J. Vedral: Považuje za velmi efektní, ale provokativní tvrzení M. Pšeničky, že teorii divadla neučí, ale projednává. Pro J. Vedrala je problematická představa, že budu s někým, který neví vůbec nic, projednávat něco, o čem studenti nevědí vůbec nic, a já ano.
M. Pšenička: V rámci sebehodnocení M. Pšenička nevidí sebe zatím na úrovni prof. Etlíka, prof. Císaře či prof. Vedrala, dle svého názoru a vidění proto zatím musí teorii „projednávat“. M. Pšenička také koketuje s myšlenkou, že by se měla více učit teorie divadla, ale sám dělá nikoli výuku pro větší plénum, ale spíše malý okruh, laboratoř, kde může řešit jednotlivé texty apod.
M. Ballay: M. Pšenička směřuje zčásti ke kulturní teatrologii, k pochopení kultury prostřednictvím divadla a k pochopení místa divadla v ní, což považuje M. Ballay za zajímavé.
M. Pšenička: Otázkou je, jakým způsobem toto reflektovat. V této souvislosti M. Pšenička připomněl tezi, že čas teatrologa je vždycky opožděný (J. Vedral). Za důležité vidí M. Pšenička spíše sledovat divadlo a divadelnost v horizontální perspektivě, sledovat, např. co znamená nějaká extrémní performance vedle představení měšťanského divadla.
Kontrola usnášeníschopnosti UR:
Počet členů UR: 21
Počet přítomných členů: 17 (prof. Vedral se na zasedání UR dostavil na poslední bod jednání)
Nadpoloviční většina všech členů: 11 (UR je usnášeníschopná)
Skrutátoři: Štveráková, Provazník
Pro | 17 |
Proti | 0 |
Zdržel se | 0 |
Závěr: Návrh na jmenování Mgr. Martina Pšeničky, Ph.D., docentem v oboru Dramatická umění získal potřebnou většinu hlasů všech členů UR DAMU.
Zapsala: Ing. Iva Štveráková, tajemnice DAMU, v. r.
Schválili:
děkanka Mgr. MgA. Doubravka Svobodová v. r.
proděkan prof. Jaroslav Provazník v. r.
23. května 2018
Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Karlova 26
116 65 Praha 1
IČ: 61384984, DIČ: CZ61384984
ID datové schránky: ikwj9fx
Kontakt pro média
MgA. Tereza Došlová
tel.: 736 149 000
e-mail: tereza.doslova@damu.cz