Zápis z 4. zasedání AS DAMU dne 31. srpna 2021

Termín: 31.srpna 2021

Místo: Hallerův sál

Přítomni:

Pedagogická komora: doc. MgA. Eva Salzmannová, MgA. Michal Lázňovský, Mgr. Kateřina Štefková, doc. MgA. Jiří Adámek, doc. Mgr. Karel Vostárek, Mgr. Michal Dočekal – připojen on-line

Omluven: Mgr. Daniel Hrbek

Studentská komora: MgA. Zuzana Černá, Kateřina Volánková, Daniel Toman, Tomáš Ráliš, Vojtěch Klinger

Přítomní hosté: rektorka AMU Mgr. Ingeborg Radok Žádná, děkan DAMU doc. MgA. Karel F. Tománek, proděkanka DAMU doc. RNDr. Mgr. Alice Koubová Ph.D, Ph.D., vedoucí KČD prof. MgA., Jan Burian, zástupci Iniciativy NE!MUSÍŠ TO VYDRŽET Marie-Luisa Purkrábková, Prokop Novák, Mgr. Lukáš Prokop, bývalá děkanka DAMU Mgr. Doubravka Svobodová.

Program zasedání:

1. Vystoupení iniciativy NTV

2. Vystoupení děkana DAMU K.F.Tománka s prohlášením fakulty

3. Vystoupení rektorky AMU Ingeborg Radok Žádné – prezentace antidiskriminační platformy

4. Vystoupení proděkanky DAMU Alice Koubové s nástinem podpory pro ohrožené

5. Vystoupení vedoucího KČD Jana Buriana s komentářem k situaci na KČD

6. Hlasování AS o návrhu na omezení funkčního období vedoucích kateder na dvakrát čtyři roky ( navrhovatel děkan DAMU)

7. Otevřená diskuse k celé problematice

Program schválen všemi hlasy přítomných, plus on-line

Pro   12

Proti  0

1. Vystoupení Iniciativy NTV

Vzkaz iniciativy akademické obci k zasedání senátu 31. 8. 2021

Reflexe

Veřejné reakce

Soukromé reakce

Problematické reakce a náš názor na ně

Za podpůrné reakce můžeme poděkovat, vážíme si jich, protože naše jednání vysvětlují a rozšiřují celou diskuzi, k problematickým bychom rádi uvedli argumenty - často jsou důsledkem nepochopení a proto máme potřebu některé záležitosti znovu osvětlit.

Reakce některých pedagogů: obavy

Reakce některých studentů: nejde to změnit, nestalo se mi nic extrémního

Shrnutí a náš postoj

Věříme, že tato příležitost nebude promarněna.

NE!MUSÍŠ TO VYDRŽET

2. Vystoupení děkana DAMU K.F. Tománka

Vystoupení iniciativy nepoškodilo dobré jméno školy.  To, co teprve nyní začínáme řešit, není výlučným tématem DAMU, ale problémem, který rezonuje napříč celou společností a ve speciální podobě se objevuje v celém uměleckém světě. Dobré jméno naše škola získává transparentností a připraveností řešit své problémy, nikoli jejich popíráním, či skrýváním.  Z tohoto důvodu si myslím, že je žádoucí k celé problematice přistupovat co nejvíce konstruktivně a zodpovědně.  Rád bych zdůraznil, že iniciativa dala podnět k systémovým změnám a nechce vyvolávat „hon na čarodějnice“.  Společně hledáme oporu nejen pro studenty a pedagogy, ale pro všechny zaměstnance Akademie. Mně toto zadání připadá navýsost smysluplné a v těchto intencích o něm chci i takto uvažovat.  Abychom tomuto zadání dostáli, je nutné od sebe oddělit jednotlivé impulsy a o celé situaci uvažovat strukturovaně. Reakce na vystoupení iniciativy lze shrnout do dvou základních oblastí: (1) Ty, které se týkají problémů etického jednání a (2) samotné výuky.

Mezi nimi samozřejmě existují styčné body, ale pro tuto chvíli je nezbytné je od sebe oddělit a pojmenovat systémové nástroje, které nám umožní danou problematiku řešit.

Co se týká samotné výuky -  už v této chvíli máme dostatek systémových nástrojů, jen je odpovídajícím způsobem používat.  Mám na mysli činnost komise pro vnitřní hodnocení, pravidelný personální audit, kariérní řád pro pedagogické pracovníky, práva a povinnosti vedoucích kateder, kontrolu čerpání rozpočtu atd. V jejich využití máme rezervy, na které se budeme muset zaměřit.

Naprosto jiná situace je v oblasti chování a jednání. Tady budeme muset jednotlivé systémové nástroje teprve vybudovat. Navíc: nejedná se pouze o technickou záležitost, ale o změnu vědomí. A to je běh na opravdu dlouhou trať a nejde ho řídit pomocí nástrojů, spíše dialogem, ochotou slyšet jiné názory, ochotou vlastní názor změnit.  Než promluvím o samotné systémové změně, dovolte mi malou poznámku. 

Některé reakce na vystoupení Iniciativy jsou výrazně osobně a emocionálně zabarvené, převažuje u nich potřeba sebeobhajoby  a osočování druhých. Dotyčný – či dotyční - se pouze instinktivně brání a místo toho, aby se zaměřil / zaměřili na podstatu problému, hledá / hledají  příčiny všude jinde, jen ne u sebe sama. Tím ale – už tak dost výbušná situace – pouze eskaluje.

Adekvátní reakcí je dle mého názoru přijetí zodpovědnosti a ochota společně hledat a realizovat  odpovídající systémová řešení.

Pokusme se tomuto reaktivnímu a obrannému chování vyhnout. Jsem přesvědčený, že se nám to v delším časovém horizontu mnohokrát vrátí.

A teď už k jednotlivým konkrétním opatřením.  Některá  lze udělat v krátkodobém nebo střednědobém horizontu,  jiná představují dlouhodobý proces.

1. Podpora těch, kteří se cítí diskriminováni.

Už v této chvíli probíhá na úrovni fakult a rektorátu věcná diskuse o antidiskriminační platformě, která se bude řídit jasnými pravidly a potencionálním obětem – z řad studentů, pedagogů i zaměstnanců AMU-  poskytne jisté a bezpečné prostředí pro řešení jejich problémů. Během dnešního zasedání AS DAMU o ní bude hovořit paní rektorka.

Projekt antidiskriminační platformy považuji za krátkodobý plán, měli bychom být schopni ji zrealizovat do konce roku.

Je nepochybné, že každá fakulta bude muset obsadit pozici ombudsmana / ombudsmanky.  A současně je důležité, abychom dokázali nabídnout odpovídající podporu i v době, kdy ho ještě mít nebudeme. O tom, jak to chceme řešit, promluví proděkanka Alice Koubová.

Na konci srpna ukončila externí spolupráci s naší fakultou paní doktorka Boukalová. Oblast psychologické podpory považuji za nesmírně důležitou a pokusím se ji adekvátně vyřešit tak, abychom ji od začátku nastávající akademického roku měli plně k dispozici.

2. Okamžité řešení případů diskriminace.

V případě konkrétních podnětů je vedení školy připraveno – v souladu s platnými právními předpisy - okamžitě jednat.  Již v této chvíli na  AMU existují případy, které byly rozhodnuty a vyřešeny ve prospěch oběti.  Víme tedy, jak v takových případech postupovat. Chci vám říci – a tady to veřejně deklaruji – že budu vždy nejprve usilovat o projednání dané věci v osobní rovině. Pokud  bude dotyčný nebo dotyčná ochoten / ochotna  přijmout osobní zodpovědnost a vyvodit z ní adekvátní důsledky,  zůstane všechno v důvěrném režimu.  Prohlašuji, že v takovém případě zachovám naprostou mlčenlivost o detailech jednotlivých kauz.  Pokud k odpovídajícímu řešení nedojde, budu postupovat naprosto transparentně a veřejně dle platné legislativy.

3. Nezastupitelná úloha prevence.

Je nabíledni, že prostředí umělecké školy je v mnoha oblastech specifické. Nedílnou součástí umělecké tvorby je například překračování tělesných, či osobně emočních hranic. O to důležitější je zaměřit pozornost na tuto oblast a najít shodu, které jednání je přijatelné a které už představuje překročení normy.

Je nezbytné – a praxe z jiných vysokých škol to dosvědčuje  – že teprve důsledné informování a  pravidelné školení může v této oblasti přinést kvalitativní posun.

Přestože má AMU svůj etický kodex a podepsáním pracovní smlouvy – stejně tak jako okamžikem přijetí na AMU – se stává pro každého závaznou normou, jejíž překročení zakládá na pracovně právní postih – až do nedávna bylo povědomí o jeho existenci naprosto minimální.  Počítejme tedy s tím, že vedení DAMU bude hledat smysluplné a zároveň efektivní cesty, jak všechny zaměstnance a studenty s etickým kodexem seznámit. Takové seznámení může mít podobu dílen, rozprav, panelových diskuzí, nebo platforem na webu. Uvítáme v této věci i vaše další impulsy.

P. S. Jak jsem již výše poznamenal: jsme na začátku dlouhé cesty. Bude vyžadovat trpělivost a vzájemnou toleranci. Týká se nás všech, protože způsob, jak se k sobě navzájem chováme, ovlivňuje i to, jak – jako umělci – tvoříme.

Osobně považuji atmosféru otevřenosti a vzájemné důvěry za nezbytný předpoklad každého zkušebnímu procesu. Objevovat dosud nepoznané – což je pomyslný imperativ každého skutečného uměleckého výkonu -  znamená vstupovat do neznáma, riskovat. K tomu člověk potřebuje nejen odvahu, ale i – v případě týmové práce, která je neodmyslitelně spojená s naší fakultou  – vzájemnou důvěru. 

3. Vystoupení rektorky AMU Ingeborg Radok Žádné

Vedení AMU vnímá celospolečenskou atmosféru, která se odráží i v činnosti vysokých škol. AMU má ve svém dlouhodobém plánu zavedení institut ombudsmana či ombudsmanky, nicméně dění na FAMU a DAMU urychlilo přemýšlení o vhodnějším nástroji pro flexibilní pomoc všem, kteří to potřebují. Vnímáme i to, že v současné době již existují orgány a osoby, na které se mohou studenti i zaměstnanci obracet, nicméně jejich působnost je svázána konkrétními postupy a předpisy, a tudíž neflexibilní a pomalejší.

Navrhovaná Antidiskriminační platforma by měla být různorodou skupinou nezávislých osob z řad studentů a zaměstnanců AMU a externistů, která by svým působením vytvářela prostor pro důvěrnou a jednoduše přístupnou pomoc všem studujícím i zaměstnancům AMU. Ve své činnosti by se zaměřovala na pomoc při řešení podnětů, sporů a stížností za účelem ochrany studentů, vyučujících i pracovníků AMU, zároveň by však mohla i proaktivně upozorňovat na možná slabá místa aktuální praxe a navrhovat potenciální zlepšení a řešení.

Činnost platformy je činností dobrovolnou, podpůrnou, konzultační a poradní. Její aktivity doplňují činnost dalších orgánů školy. Přes plánovanou aktivitu stále platí, že se všichni mohou pro pomoc či řešení obracet podle povahy a závažnosti podnětu přímo na děkanku a děkany či rektorku, členy akademických senátů, odborové organizace, Etickou komisí AMU či disciplinární komise fakult.

4. Vystoupení proděkanky Alice Koubové

Mým dnešním úkolem je seznámit vás jednak se zkušeností z mého poskytování prostoru pro sdílení zkušeností, které se vážou k podnětům Iniciativy NTV a jednak s akčním plánem – tedy s tím, jaké nástroje chceme v dohledné době zavést a jaká opatření chceme nabízet v mezidobí.

  1. Prostor pro bezpečnou komunikaci

Jak víte, tak od 15. července všem respondentům a respondentkám, kteří se ohlašují stále a průběžně, nabízím

1. Rozhovor, během kterého se snažím pečlivě a pozorně slyšet a vnímat sdílené zkušenosti, nezlehčuji je, nehodnotím, ani bez prošetření nebagatelizuji

2. Mediaci – možnost vyříkat si věci bez jakékoli disciplinární dohry s dotčenými osobami za mého doprovodu.

3. Ohlášení individuálního případu neetického jednání a jeho prošetření

Vzhledem k tomu, že tento prostor sdílení opravdu bedlivě chráním a zaručuji anonymitu a bezpečí všem zúčastněným i dotčeným, tak zde formuluji pouze zobecněná pozorování:

1. Iniciativa referovala o různých formách diskriminace týkající se zneužití moci, bossingu, sexismu, či přetěžování studentů, nespravedlnsoti a o nerovném přístupu ke studentům českých a anglických programů. Všechna témata se v tomto komunikačním prostoru potvrdila jako žhavá. Nedostala jsem zatím pouze reference týkající se anglických programů.

2. Problémy jsou referovány napříč celou školou, neomezují se na konkrétní pracoviště

3. Respondenty jsou jak studentky, tak studenti, pedagogové i administrativní pracovníci, tak i absolventi

4. Důvod pro anonymitu je u mnoha lidí velký strach z dokončení studia, ztráty zaměstnání s poukazem na těžko kontrolovatelnou moc vedoucích pracovníků. Z toho lze odvodit, že neohrozitelnost vedoucích pracovníků a jejich mocenská převaha je něco, čím má smysl se přinejmenším zabývat, či to považovat za reálné riziko.

5. Kromě potvrzení případů diskriminace poukazují respondenti na situace rozporu mezi tím, co někteří z nás tvrdí a jak se ve skutečnosti chovají.  Skoro bych řekla, že přetvářka, hra na dvě strany, je vnímána jako jeden z nejtoxičtějších prvků této situace.

6. měla jsem možnost komunikovat s těmi, kteří některé aspekty Iniciativy kritizovali a cítili se ohroženi a je to důležitý příspěvek k debatě, upozorňuje to na důležitá nebezpečí a touto cestou jim opravdu upřímně děkuji za sdílení a otevřenost.

7. Se svolením konkrétní osoby bych se ráda vyjádřila k příběhu s epileptickým záchvatem a to tak, že mohu čestně a jednoznačně prohlásit, že za sepsáním tohoto příběhu nestál zlý úmysl a provází ho velká osobní dilemata z následků jeho zveřejnění. Je mi upřímně líto, že se někteří učitelé cítí zraněni a snažila jsem se nabídnout prostor pro debatu z více perspektiv. Zároveň mohu potvrdit, že vedení DAMU tento příběh odkládá stranou jako příběh mnoha interpretací a soustředí se na to, co Iniciativa skutečně chtěla komunikovat – tedy impuls k reflexi etické kultury celé instituce. Když to uděláme, neznamená to, že kolektivně uznáváme vinu, ale že jsme rozklíčovali zprávu ve prospěch našeho potenciálního růstu.

Pokud jde o individuální případy: Nikdo dosud nedal svolení k veřejnému projednání. Naše dlouhodobá strategie, tedy strategie děkanátu, však je a bude vyhnout se jakékoli formě veřejné ostrakizace, sekundární viktimizace, nebo šíření informací, které patří do vnitřních procesů instituce. Na veřejnost se z naší strany nedostanou případy, ani informace o jejich existenci, pokud bude možné je vyřešit vnitroinstitučně. Prosíme tedy důrazně také ostatní vedoucí pracovníky, aby zvážili, zda budou informovat veřejný prostor o individuálních případech, aniž by tuto věc konzultovali s námi. Domníváme se, že zveřejňování těchto informací je velmi citlivé etické téma a vedení se snaží zúčastněné chránit, dokud to bude pro jejich vyjednávání podpůrné.

Akční plán

Abychom zajistili projednávání v maximálně diskrétní formě, bezpečně pro obě strany, bez obav ze sekundárních důsledků, chceme facilitování těchto případů svěřit do role ombudsmana. Jeho pozice je důležitá a nezastupitelná.

Jeho ustanovení proběhne formou výběrového řízení, uchazeči se představí na shromáždění akademické obce a všech zaměstnanců DAMU, samotná volba se uskuteční následovně on-line, podobně jako probíhali volby do AS. Tím se vyhneme jakémukoli podezření z jakéhokoli možného prosazování zájmů.

Pro přechodné období, než bude obsazena funkce ombudsmana / ombudsmanky. Předpokládáme, že bychom jeho volbu a jmenování mohli zvládnout během jednoho, max. dvou měsíců.

To té doby tedy platí tato doporučení:

Hodnoty a principy vzájemné komunikace v rámci AMU určuje kromě zákona také etický kodex. SLIDE

Pro členy akademické obce a zaměstnance AMU z etického kodexu vyplývá mnoho závazků, které jsou součástí jejich pracovní smlouvy. Dodržování EK se zaměstnanců pracovně-právně dotýká. Z nich vybíráme:

AMU nadřazuje etické principy zájmům ekonomickým a mocenským

(9)  Respektuje základní lidská práva a svobody, mezi nimiž na předních místech stojí … právo na zachování lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti, svoboda myšlení, svědomí,

(10)  Odmítá diskriminaci na základě rasy, etnického původu, národnosti, ideologie, náboženského vyznání, víry, světového názoru, věku, pohlaví, sexuální orientace, fyzického či smyslového handicapu, jazyka, sociálního původu, rodinného stavu nebo majetkových poměrů. Vůči všem jedná s respektem, bez ohledu na sociokulturní odlišnosti. Dodržuje princip rovného přístupu a rovných příležitostí. Odmítá jakoukoliv formu sexuálního obtěžování a násilí.

Akademický pracovník a zaměstnanec AMU podílející se na vzdělávací činnosti jedná se studenty vždy na základě objektivního, korektního, náročného, ale citlivého hodnocení jejich individuálních schopností, znalostí, píle a ostatních osobnostních charakteristik, při klasifikaci studijních výsledků si počíná nestranně a objektivně.

Komunikuje se studenty otevřeným a korektním způsobem, neuchyluje se k jejich podceňování, ponižování a jakémukoliv znevažování.

Varuje se střetu zájmů a v případě, že taková situace nastane, ji vhodným způsobem oznámí.

Neobhajuje a nekryje neetické chování a jednání, a to ani tehdy, bylo-li by takové chování nebo jednání zdůvodňováno či motivováno účelově, například prospěšností, poslušností či loajalitou.

Situace diskriminace – kdy je vhodné jednat

Má-li člověk pocit, že se stal obětí diskriminace, je vhodné se věcí zabývat. Často může jít o nejednoznačnou či složitou situaci. Charakteristickým rysem diskriminujícího jednání je zlehčování dané situace, obviňování diskriminovaného. To může vést u potenciálně diskriminovaného k nejistotě, jestli má právo se cítit tak, jak se reálně cítí, zda má právo si stěžovat, zda by se neměl spíše stydět. Tím spíše je důležité vyhledat konzultaci a ujasnit si vlastní situaci.

Je důležité vědět, že vedoucí pracovníci jsou odpovědni za odstraňování diskriminace na pracovišti.

Jak postupovat?

Z níže uvedené palety vybrat tu instanci, kterou považuje za nejbližší a nejbezpečnější.

  1. Děkan Tománek
  2. Proděkanka Koubová
  3. Anonymní schránka na děkanátu
  4. Předsedkyně Etické komise
  5. Od listopadu: Ombudsman

Ve všech případech zaručujeme princip naprosté diskrétnosti, vědomi si toho, že jsme zavázáni ctít princip presumpce neviny.

5. Vystoupení vedoucího KČD Jana Buriana

(bod bude doplněn)

6. Rozprava o návrhu na omezení funkčního období vedoucího katedry na dvakrát čtyři roky

Pozměňovací návrhy vznesli Jiří Adámek a Mgr. Lukáš Prokop

Veřejné hlasování o změně statusu Divadelní fakulty AMU, článek 12- Katedra.

Bod 6 – Děkan může jmenovat do funkce vedoucího katedry tutéž osobu na téže katedře nejvýše na dvě bezprostředně jdoucí funkční období. V případě, že vedoucí katedry působil na téže katedře ve stejné funkci již před účinností tohoto statutu, může jej děkan do téže funkce jmenovat pouze na jediné další bezprostředně následující funkční období.

Pro – 12

Proti – 0

Zdržel se – 0

Usnesení bylo přijato

7 Otevřená diskuse k celé problematice – viz živý záznam na webu

1. říjen 2021

.