Výnos děkanky DAMU č. 2/2020 - Pravidla pro studium v akreditovaných doktorských studijních programech

č. j. 200/20/00003

PID 390843

V Praze dne 22. 6. 2020

 

 

 

Výnos děkanky č. 2/2020,
kterým se upravují
pravidla pro studium v akreditovaných doktorských studijních programech dle Studijního a zkušebního řádu Akademie múzických umění v Praze

 

 

 

 

Děkanka Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze podle čl. 13 odst. 3 Statutu Akademie múzických umění v Praze vydává tento výnos v mezích právních předpisů, vnitřních předpisů AMU a fakulty, která upravuje pravidla pro studium v akreditovaných doktorských studijních programech dle Studijního a zkušebního řádu Akademie múzických umění v Praze (dále jen „SZŘ“)

 

Čl. 1
Organizace studia

1. Studium v doktorských studijních programech se na DAMU uskutečňuje podle § 47 a § 47a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, dále „zákon“, podle platné akreditace a v souladu s Akreditačním řádem AMU a Studijním a zkušebním řádem AMU ve studijních programech:

a) Alternativní a loutková tvorba a její teorie,

b) Autorské herectví, jeho teorie a psychosomatika,

c) Scénická tvorba a teorie scénické tvorby,

d) Teorie a praxe divadelní tvorby,

e) Teorie a praxe dramatické výchovy.
 

2. Studium v doktorském studijním programu se uskutečňuje v prezenční nebo kombinované formě.
 

3. Standardní doba studia v doktorském studijním programu je nejméně tříletá, nejvýše čtyřletá, v návaznosti na akreditaci.
 

4. Maximální doba studia doktorského studijního programu je v případě tříletého i čtyřletého prezenčního i kombinovaného studia šest let, počítaná od prvního dne akademického roku, do něhož se student zapsal.
 

5. Studium může být i opakovaně přerušeno na žádost studenta a doporučení oborové rady z vážných důvodů, kterými jsou například dlouhodobá nemoc, závažné umělecké důvody, rodičovství apod., nebo z moci úřední v souladu s ustanoveními Studijního a zkušebního řádu AMU. Na přerušení studia s výjimkou jeho přerušení podle čl. 14, odst. 4 Studijního a zkušebního řádu AMU není právní nárok.


6. Za organizaci, administrativu a kontrolu studia v doktorském studijním programu odpovídá garant studijního programu v souladu s Akreditačním řádem. Studium sleduje a hodnotí oborová rada.


7. Ustanovení Studijního a zkušebního řádu AMU týkající se přijímacího řízení, studijních plánů a předmětů, kategorií předmětů, uznání předmětů, výjimek ze studia a změn ročníku se na průběh studia doktorského studijního programu použijí obdobně.


8. Studentům prezenční formy doktorského studia může být v souladu se stipendijním řádem AMU a vnitřními normami DAMU přiznáno stipendium. Studenti mohou být účastníky výzkumných projektů a grantů a vstupovat do pracovně právního poměru k AMU. Předpokládá se, že studenti prezenčního studia aktivně participují na pedagogických a výzkumných úkolech dle potřeb fakulty a upřednostňují je před mimofakultními aktivitami.


9. Studenti kombinované formy doktorského studia stipendium nepobírají.


10. Studium v doktorském studijním programu je kvantifikováno kredity ECTS.
 

Čl. 2
Přijímací řízení


1. Obecné podmínky pro průběh příjímacího řízení do doktorských studijních programů jsou stanoveny v čl. 8 Studijního a zkušebního řádu AMU.


2. Podmínky pro přijetí ke studiu konkrétního studijního programu vyhlašuje děkan na základě návrhu garanta studijního programu po schválení akademickým senátem fakulty a informuje o nich uchazeče, včetně lhůt pro podání přihlášek a způsobu jejich podávání, ve veřejné části internetových stránek fakulty v zákonných lhůtách.
 

3. Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je dle § 48 odst. 3 zákona řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti umění též získání akademického titulu.
 

4. Vyhlášení přijímacího řízení musí obsahovat:

a) název studijního programu doktorského studia,

b) podmínky pro přijetí,

c) kritéria vyhodnocení výsledků přijímacího řízení a dalších skutečností dokládajících předpoklady uchazeče ke studiu,

d) termíny pro podání přihlášek, termíny konání přijímacího řízení a termíny, kdy může uchazeč nahlédnout do materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí,

e) způsob posuzování omluv nepřítomnosti při přijímací zkoušce, popřípadě možnosti konat ji v náhradním termínu,

f) případně požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu v příslušném studijním programu,

g) případně nejvyšší počet uchazečů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu, je-li toto kritérium fakultou stanoveno. V takovém případě, splní-li podmínky přijímacího řízení větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších.

f) požadavky na doklady, které je nutno přiložit k přihlášce (doklad o ukončení vysoké školy, přehled dosavadní teoretické, popř. umělecké nebo pedagogické činnosti, seznam publikovaných prací, včetně popularizačních a pedagogicky zaměřených, životopis),

g) místo, kam uchazeč zašle přihlášku,

h) požadavky na projekt disertační práce (stručný nástin problematiky, na kterou bude disertační práce zaměřena v rozsahu cca 7500–11 500 znaků).


5. Předsedu a členy komise pro přijímací zkoušku (dále jen „komise“) jmenuje děkan DAMU na návrh příslušné oborové rady. Komise má nejméně pět členů. Zkoušení musí být vždy přítomni minimálně tři členové komise.


6. Přijímací zkouška je ústní. Koná se před komisí. Uchazeč má v rozpravě prokázat předpoklady k samostatnému vědeckému, uměleckému či umělecko-pedagogickému výzkumu a schopnost teoretické reflexe. Součástí přijímací zkoušky je rozprava o tématu zvoleném pro disertační práci.


7. Komise posoudí úroveň znalostí uchazečů a jejich předpoklady ke studiu. Průběh přijímacího řízení a vyhlášení výsledků jsou neveřejné. O výsledku zkoušky se komise usnáší většinou hlasů přítomných členů na neveřejném zasedání. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise Seznam navržených k přijetí a navržených k nepřijetí předseda zkušební komise předloží děkanovi fakulty, který rozhodne o přijetí či nepřijetí uchazečů do doktorského studia.


8. Uchází-li se o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu uchazeč, který získal vysokoškolské vzdělání absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole, řídí se jeho přijetí § 48 odst. 5 zákona. Zahraniční uchazeč o studium v českém doktorském studijním programu na DAMU musí úspěšně absolvovat zkoušku z českého jazyka na úrovni C1 nebo úroveň C1 doložit certifikátem.


9. Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči dle § 51 zákona právo na zápis do studia. Uchazeč se po přijetí ke studiu stává studentem AMU dnem zápisu do studia.


10. Po zápisu do studia je nově přijatý student, který tak v minulosti na AMU neučinil, povinen složit imatrikulační slib. V případě odůvodněné nepřítomnosti student složí tento slib v určeném náhradním termínu do rukou rektora nebo děkana.
 

Čl. 3
Průběh studia


1. Průběh studia v doktorských studijních programech stanovuje čl. 32 a násl. Studijního a zkušebního řádu AMU.


2. Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu. Individuální studijní plán navrhuje po projednání se studentem školitel a schvaluje oborová rada. Individuální studijní plán předkládá školitel oborové radě ke schválení nejpozději do jednoho měsíce od zahájení akademického roku.
 

3. Obsahem individuálního studijního plánu je zejména:

a) výčet studijních povinností, resp. předmětů, a kontrol studia,

b) seznam plánovaných uměleckých, vědeckých, výzkumných a dalších tvůrčích povinnosti včetně předpokládaných účastí na konferencích, publikací apod.,

c) seznam plánovaných či doporučených zahraničních pobytů, odborných stáží nebo jiných typů zapojení do projektů s mezinárodním rozměrem,

d) seznam pedagogických aktivit.


4. Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada.
 

5. Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy a vnitřní normy AMU a jejích součástí.

 

Čl. 4
Oborová rada


1. Studium sleduje a hodnotí oborová rada. Oborová rada je iniciačním a dohlížecím orgánem, garantujícím patřičnou úroveň doktorského studia.
 

2. Podrobnosti o jednání oborových rad stanoví Jednací řád oborových rad Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze.


Čl. 5
Školitel


1. Na návrh garanta studijního programu děkan jmenuje a odvolává každému studentovi doktorského studijního programu školitele. Školiteli jsou především profesoři, docenti a na základě schválení uměleckou radou DAMU též držitelé titulu Ph.D., případně odborníci s odpovídající erudicí z oblasti odborného zaměření studenta. Jeden školitel může současně vést maximálně pět disertačních prací.


2. Povinnosti a pravomoci školitele:

a) sestavuje ve spolupráci se studentem doktorského studia jeho individuální studijní plán a odpovídá oborové radě za jeho plnění,

b) vede studenta v průběhu studia odborně i organizačně,

c) upřesňuje se studentem téma disertační práce a vede ho při jejím zpracovávání zejména  v metodologických otázkách,

d) průběžně sleduje a kontroluje plnění studijních povinností studenta,

e) poskytuje studentovi doktorského studia konzultace,

f) může se podílet na studentových výzkumných projektech v rámci Studentské grantové soutěže, případně v rámci jiných grantových schémat,

g) pomáhá studentovi s navazováním kontaktů v rámci badatelské komunity,

h) předkládá hodnocení studenta oborové radě, na jehož základě se stanovuje výše nadstavbového stipendia v souladu s výnosem děkana,

i) při nevyhovujícím hodnocení navrhne školitel společně s předsedou oborové rady děkanovi fakulty vyloučení ze studia.


3. Školitel se po skončení každého akademického roku vyjadřuje ke studentově sebehodnotící Zprávě o studiu a tvůrčí činnosti spojené s tématem disertační práce v části Hodnocení doktoranda. Své písemné hodnocení předkládá školitel prostřednictvím systému KOS oborové radě nejpozději do 31. října. V případě, že student své povinnosti neplní, se školitelem nespolupracuje nebo obsah sebehodnotící zprávy či disertační práce není v souladu se zaměřením studijního programu, informuje školitel oborovou radu i mimo pravidelné hodnocení s návrhem řešení dané situace.


4. Školitel se účastní obhajoby disertační práce i státní doktorské zkoušky jako přísedící s hlasem poradním. Školitel má právo účastnit se zkoušek studenta v rámci jeho doktorského studia a povinnost účastnit se každoročních doktorandských kolegií.


5. Školitel může oborové radě navrhnout ustanovení konzultanta (např. specialisty v dané oblasti), který je schopen vést studenta v rámci konkrétního věcného nebo časového úseku doktorského studia. Konzultant však nepřebírá odpovědnost školitele za odborné vedení projektu.


Čl. 6
Klasifikace a kontrola studia


1. Formou kontroly studia jsou zkoušky stanovené individuálním studijním plánem.


2. Zkouška je klasifikovaná forma kontroly studia, jíž se prověřují vědomosti i míra tvořivosti  v příslušném předmětu. Může být praktická či teoretická, písemná, ústní nebo kombinovaná a zapisuje se do výkazu o studiu studenta doktorského studijního programu a do informačního systému slovy „prospěl“ – „neprospěl“.


3. Na konci každého akademického roku vypracovává student sebehodnotící zprávu o studiu a tvůrčí činnosti spojené s tématem disertační práce. Student je povinen zprávu vložit do informačního systému nejpozději do 30. září končícího akademického roku.


4. Sebehodnotící zprávu studenta následně posoudí školitel a projedná oborová rada doktorského studia.


5. Hodnocení studenta v jednotlivých předmětech se zapisuje do informačního systému nejpozději do konce akademického roku.


6. Pokud je doktorské studium realizováno pod dvojím vedením (co-tutelle), je ve smlouvě mezi školami stanoven zejména jazyk disertační práce, jakož i další podmínky studia, zejména složení komise pro státní závěrečnou zkoušku a obhajobu disertační práce.


Čl. 7
Kontrola studia jazyků


1. Zkoušky z jazyků zajišťuje Centrum jazykové přípravy AMU. Student doktorského studia je povinen složit zkoušky ze dvou cizích jazyků. Zkouška z prvního jazyka musí být splněna nejpozději do konce druhého ročníku studia. Druhý cizí jazyk je student povinen absolvovat do konce posledního ročníku standardní doby studia.


2. Při zkoušce jazyků se ověřuje, že student doktorského studia dosáhl takové znalosti jazyka, která mu umožňuje hovořit o odborné problematice, sledovat odborné přednášky, pracovat s odbornou literaturou, umělecky tvořit a běžně komunikovat. Kromě toho má ovládat i běžnou formu krátkého písemného projevu v oboru. Zkoušky skládá posluchač doktorského studia ze dvou z těchto jazyků: angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština nebo ruština.


3. Pokud studující jazykovou zkoušku nesložil, může ji opakovat pouze jednou, nejdříve však za tři měsíce.


4. Bez složení zkoušek z cizích jazyků se nelze přihlásit ke státní doktorské zkoušce.


Čl. 8
Řádné ukončení studia


1. Studium v doktorském studijním programu se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce.


2. Student se k obhajobě disertační práce a státní doktorské zkoušce přihlašuje prostřednictvím studijního informačního systému.


3. Státní doktorská zkouška i obhajoba disertační práce jsou veřejné.


4. Státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce se mohou konat v různých termínech. Podmínkou konání obhajoby je však úspěšné složení státní doktorské zkoušky.


Čl. 9
Státní doktorská zkouška


1. Podmínkou konání státní doktorské zkoušky je splnění povinností individuálního studijního plánu doktorského studijního programu včetně odevzdání disertační práce se všemi předepsanými náležitostmi.


2. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí jmenovanou děkanem na návrh garanta studijního programu. Zkušební komise může být složena z profesorů, docentů a dále odborníku schválených uměleckou radou fakulty. Nejméně jeden člen komise musí být z pracoviště mimo fakultu.


3. Členem komise pro státní doktorskou zkoušku nebo oponentem disertační práce nesmí být školitel, bývalý školitel studenta nebo jeho konzultant, přímý nadřízený nebo podřízený studenta nebo osoba, u níž je se zřetelem na její poměr k obsahu disertační práce nebo osobám, jichž se obhajoba týká, důvod pochybovat o její nepodjatosti.


4. Průběh státní doktorské zkoušky i vyhlášení výsledků jsou veřejné. O konání státní závěrečné zkoušky se vyhotoví protokol, který podepisuje předseda a všichni členové komise; počet členů komise nesmí být menší než pět. Zkoušení musí být přítomni minimálně tři členové komise.


5. Výsledek státní doktorské zkoušky se hodnotí slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“. O výsledku jedná komise pro státní doktorskou zkoušku na neveřejném zasedání. Vyhlášení výsledků je veřejné.


6. Státní doktorskou zkoušku lze opakovat pouze jednou, a to nejpozději do jednoho roku od data neúspěšného složení zkoušky.


Čl. 10
Disertační práce a teze disertační práce


1. Disertační práce je samostatná práce, která je výsledkem vědeckého či uměleckého výzkumu, vycházejícího z individuálního studijního plánu studenta. Má podobu teoretické práce nebo uměleckého díla doprovázeného v rovné míře teoretickou reflexí.


2. Disertační práce má rozsah nejméně 120 normostran (216 000 znaků včetně mezer, bez seznamu literatury a případných příloh), resp. 80 stran (144 000 znaků včetně mezer, bez seznamu literatury a případných příloh) v případě, kdy je součástí disertace též umělecké dílo; pro toto dílo (či soubor děl) musí existovat hodnotící posudek školitele a oponentů.


3. Obsah a strukturu písemné disertační práce stanovuje čl. 37, odst. 3 Studijního a zkušebního řádu AMU.


4. Náležitosti disertačních prací upravují čl. 7, odst. 2 Studijního a zkušebního řádu AMU a vnitřní normy AMU.


5. Disertační práce teoretická musí být předložena v českém nebo slovenském jazyce. Studenti mohou se souhlasem děkana předložit práci v cizím jazyce – zpravidla v jazyce anglickém nebo německém.


6. Zpracování disertační práce podléhá Výnosu rektora AMU.


7. Disertační práce musí být svázána a odevzdána děkanovi ve čtyřech vyhotoveních. Kromě toho odevzdá student disertační práci i v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému. Záznam uměleckého díla vytvořeného v rámci doktorského studia se jako dokladová součást teoretické disertační práce odevzdává rovněž ve čtyřech vyhotoveních.


8. S disertační prací předkládá student současně teze své disertační práce v 10 vyhotoveních a v rozsahu 5–10 normostran (od 9000 do maximálně 18 000 znaků), které slouží k informování veřejnosti o hlavních výsledcích disertační práce. Teze stručně vyjadřují obsah, metody, výsledky a závěry disertační práce. Přílohou je seznam publikovaných prací studenta v průběhu studia, včetně citací, případně seznam vlastních uměleckých nebo umělecko-pedagogických prací. Teze musejí být odevzdány rovněž v elektronické podobě. Teze budou zveřejněny na internetových stránkách fakulty.

Na titulním listu tezí musí být uvedeno:

a) jméno školy a fakulty, kde se obhajoba koná,

b) jméno doktoranda a název disertační práce,

c) obor doktorského studia,

d) jméno školitele.

Teze disertační práce je student povinen odevzdat alespoň deset dnů před stanoveným termínem obhajoby.


Čl. 11
Obhajoba disertační práce


1. Podmínkou konání obhajoby je splnění povinností individuálního studijního plánu doktorského studijního programu včetně odevzdání disertační práce se všemi předepsanými náležitostmi a úspěšné složení státní doktorské zkoušky. Disertační práce se odevzdává studijnímu oddělení do 31. 5. nebo do 30. 11. každého roku.


2. Přípravu obhajoby disertace zahajuje děkan fakulty (nebo jím určený proděkan) na základě přihlášky v systému KOS. Časový interval mezi odevzdáním a vlastní obhajobou disertační práce je nejméně dva měsíce a maximálně šest měsíců.


3. Studijní oddělení po přezkoumání dokladů, kontrole splnění studijního plánu, formálních náležitostí disertace a tezí postoupí žádost s dokumentací předsedovi oborové rady.


4. Předseda oborové rady navrhne a děkan určí datum a místo konání obhajoby – nejméně dva měsíce po předložení úplné žádosti studenta, nejpozději však do šesti měsíců.


5. Komisi pro obhajobu disertační práce a jejího předsedu jmenuje děkan na návrh garanta studijního programu. Komise je nejméně pětičlenná. Členy komise mohou být jmenováni profesoři, docenti a odborníci schválení uměleckou radou DAMU. Nejméně jeden člen komise musí být z pracoviště mimo fakultu.


6. Členem komise pro obhajobu nesmí být školitel nebo bývalý školitel studenta, konzultant studenta, přímý nadřízený nebo podřízený studenta nebo osoba, u které je se zřetelem na její poměr k obsahu disertační práce nebo osobám, jichž se obhajoba týká, důvod pochybovat o její nepodjatosti.


7. Na návrh garanta studijního programu jmenuje děkan minimálně 2 oponenty disertační práce. Jeden z oponentů musí být externí, tzn. nesmí být akademickým pracovníkem AMU nebo zaměstnancem AMU. Garant odpovídá za včasné nominování oponentů tak, aby oponent měl dostatečný čas na zpracování posudku (ne méně než dva měsíce před konáním obhajoby).


8. Předseda oborové rady požádá stanovené oponenty o vypracování oponentských posudků. Posudek musí obsahovat objektivní a kritické zhodnocení předností a nedostatků disertační práce. Oponent se v posudku vyjádří zejména k:

a) tématu,

b) metodě,

c) splnění cílů práce,

d) přínosu disertační práce,

e) celkové kvalitě disertační práce a její dostatečnosti pro konání obhajoby.


9. Kromě oponentů vypracuje posudek disertační práce rovněž školitel. V závěru svého posudku oponenti i školitel výslovně uvedou, zda práci doporučují nebo nedoporučují k obhajobě.


10. Posudky jsou oponenti i školitel povinni odevzdat nejméně 7 pracovních dnů před datem obhajoby; je-li posudek zpřístupněn později, má student právo před konáním obhajoby žádat nový termín obhajoby.

 

11. Pokud disertační práci k obhajobě nedoporučí nadpoloviční většina posudků vypracovaných školitelem a oponenty, nemůže být student připuštěn k obhajobě disertační práce a má se za to, že obhajoba proběhla v řádném termínu a byla hodnocena stupněm „F“. Podmínkou opakování obhajoby je doplnění disertační práce. Student může práci přepracovat ve lhůtě pěti měsíců až jednoho roku od konání neúspěšné obhajoby a přihlásit se k obhajobě nové verze disertační práce.


12. Datum a místo konání obhajoby musí být oznámeno alespoň jeden měsíc předem studentovi, členům komise pro obhajoby a oponentům. Oponentské posudky a posudek školitele musí být poskytnuty členům komise pro obhajobu disertační práce. Pozvánka k obhajobě a teze mají být rozeslány dalším odborníkům a pracovištím daného oboru podle seznamu navrženého děkanovi oborovou radou. Informace o datu konání obhajoby a tématu disertační práce musí být zveřejněna na úřední desce DAMU alespoň deset dnů před stanoveným termínem obhajoby.


13. Obhajoba disertační práce je veřejná a probíhá v českém jazyce. Výsledek obhajoby se hodnotí slovy „obhájil“ nebo „neobhájil“. Výsledky obhajoby vyhlašuje předseda komise také veřejně. Pokud je výsledek obhajoby záporný, oznámí děkan studentovi rozhodnutí komise následně i písemně. V souladu se závěry jednání komise uvede v rozhodnutí podmínky, za nichž může být obhajoba konána znovu. Student může požádat o obhajobu přepracované disertační práce ve lhůtě pěti měsíců až jednoho roku od konání neúspěšné obhajoby. Obhajobu lze opakovat pouze jednou.


14. Komise pro obhajobu disertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny jejích členů. Pro přijetí návrhu je nutná nadpoloviční většina hlasů všech členů komise.


15. Program obhajoby disertační práce:

a) předseda komise po zahájení obhajoby pověří školitele, aby seznámil přítomné se svým posudkem disertační práce, s dosavadní prací studenta a uvedl podstatné údaje o průběhu studia,

b) student uvede stručně obsah a výsledky disertační práce,

c) oponenti přednesou své posudky,

d) student se vyjádří k posudkům,

e) následuje veřejná rozprava k předložené práci,

f) v neveřejné části zasedání komise zhodnotí celkovou úroveň disertační práce a její obhajoby a přistoupí k tajnému hlasování o výsledku obhajoby s alternativami „obhájil“ nebo „neobhájil“.

Školitel se obhajoby i státní zkoušky účastní jako přísedící s hlasem poradním, nemá však hlasovací právo.


16. Disertační práce zveřejňuje AMU v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Zveřejnění se provádí ve fakultní knihovně a též elektronicky v repozitáři kvalifikačních prací AMU „Dspace“ na adrese http://dspace.amu.cz.


Čl. 12
Ukončení studia


1. Studium v doktorském studijním programu uskutečňovaném na DAMU se řádně ukončuje vykonáním státní doktorské zkoušky a veřejnou obhajobou disertační práce.


2. Studium se dále ukončuje podle § 56 zákona.


3. Možnost vyloučení ze studia a jeho podmínky stanoví § 65 odst. 1 písm. c) zákona a § 67 zákona.


4. Student, který zanechal studia, byl vyloučen ze studia nebo jinak ukončil studium podle § 56 odst. 1 zákona, má právo požádat o vystavení dokladu o úspěšně vykonaných zkouškách (potvrzení o studiu, doklad o vykonaných zkouškách dle § 57 zákona). Na tomto dokladu musí být zároveň uvedeno, že student studium řádně neukončil.


5. Přílohou vysokoškolského diplomu je dodatek k diplomu obsahující seznam absolvovaných předmětů za celou dobu studia. Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“) uváděný za jménem.


Čl. 13
Přechodná a závěrečná ustanovení


1. Zrušuje se Výnos děkana DAMU č. 1/2017 ze dne 25. 9. 2017.


2. Tento výnos nabývá platnosti dnem podpisu a účinnosti dne 22. 6. 2020.


3. Tento výnos byl projednán a schválen AS DAMU dne 18. 6. 2020.

 

 

MgA. et Mgr. Doubravka Svobodová - děkanka DAMU

23. červen 2020

Dokumenty:

Výnos děkanky DAMU č. 2/2020


.