HLEDAT
Kynismus vs. cynismus v umění - PhDr. Antonín Dolák, Ph.D. – 13. 5. 2022
Kynismus vs. cynismus v etice a jednání - PhDr. Antonín Dolák, Ph.D. – 12. 5. 2022
Divadlo jako ohnisko veřejné sféry: Castorfova Volksbühne am Rosa-Luxemburg-Platz Berlin - Mgr. et Mgr. Radka Kunderová, Ph.D. - 27. 4. 2022
Fenomén camp, teatralita a divadlo - PhDr. Peter Demeter, Ph.D – 19. 4. 2022
2+2 workshopy podcastů červen-listopad 2021
Současné podoby interaktivního divadla - blokový kurz září-listopad 2021
Wroclaw - mikrokosmos střední Evropy 18. 10. - 21. 10. 2021
Základy autorského práva - Mgr. Viktro Košut 5. 11. - 10. 12. 2021
K čemu slouží divadlo? Redefinování společenské funkce českého a bývalého východoněmeckého divadla po roce 1989 - Mgr. et Mgr. Radka Kunderová, Ph.D. 25. 11. 2021
Tělo v dějinách myšlení - PhDr. Antonín Dolák, Ph.D. 9. 12. 2021
Tělo, tělesnost, biomoc a svobodný pohyb - PhDr. Antonín Dolák, Ph.D. 10. 12. 2021
Hledání hranic odpovědnosti za sexualizované jednání - JUDr. Daniel Bartoň. LL.M., Ph.D. 14. 12. 2021
Dr. Antonín Dolák opět vycházel z koncepce Sloterdijka, více ji však aplikoval do umělecké praxe. V umění i herectví lze sledovat v jejich vývoji dialektický zápas a prolínání kynismu a cynismu, Nietzsche by řekl dionýského a apollinského. Nacházíme zde důraz na formu, na pravidla a rámce žánru, na umřenost, distanci, korektnost a formálnost, na rigidně danou pevnou metodu a systém: tímto se projevuje apollinské, které má jistě také své oprávnění, ale když na formě a pravidlech lpíme rigidně a upjatě s vnitřní svázaností podvazující naše životní síly, mizí z umění a herectví život a jde už jen o cynické umění vyhořelých cyniků. V mnoha uměleckých dílech se odráží to, co Jakub Horák přiléhavě nazval pokračující a zesilující "konformizací společnosti" a Vít Janeček pěkně hovoří o non-konformismu opačného tábora, který však musí bojovat s institucionalismem, který je nutně konzervativní (protože chrání sám sebe, vlastní přežití!). Proti důrazu na konvenční formu se dionýské umění projevuje živě a nově, vzbuzuje pochybnosti, zda jde vůbec o umění nebo je to jen pseudo-umění, protože nectí tradiční formy, platformy a instituce, živelně překračuje všechny rámce a s Georgesem Bataillem postupuje transgresivně: pohybuje se na hraně a přechází i za ní, hraje si s všemožnými zákazy a tabu. Pro divadlo a všechno umění jsou stále větší výzvou nové formy a platformy internetu: lze svobodně dionýsky pronikat i na ně!
PhDr. Antonín Dolák, Ph.D. je filosof a vysokoškolský pedagog. Mezi oblasti jeho práce patří filozofie 19. století, filozofie 20. století (Wittgenstein, Heidegger, Foucault, Derrida, Deleuze, Žižek), filozofie mysli (Dennett), svobodná vůle a determinismus, problém jáství (Self) a vědomí.
Dr. Dolák vycházel z hlavního díla současného zřejmě nejvýznamnějšího německého filozofa Petera Sloterdijka "Kritika cynického rozumu". Člověk má v myšlení i jednání dvě možnosti: být kynikem nebo cynikem, kdy po bujarém rozvinutí životních sil v dospívání (forma kynismu) přecházíme do letargie a rezignace dospělého věku, do vyhořelého cynismu. Vyměnili jsme rebelské a anti-systémové ideály mládí za malá privilegia a "bezpečí, ustrašenou jistotu a malé štěstí" Nietzscheho "posledních lidí", kteří "velmi dobře vědí, co dělají" a suverénně se prohlašují za dospělé vyzrálé osobnosti, protože za nimi stojí dav (hnaný stádním instinktem) jim podobných konformistů. V jednání i myšlení však lze zvolit revitalizaci a regeneraci spodních, bytostných a hodně tělesných sil a začít být opět kynikem: kynik se totiž neodděluje od svého jungiánského Stínu a tělesna, a tím získává zpět svou dávno ztracenou energii a vitalitu.
Mgr. et Mgr. Radka Kunderová, Ph. D. je teatroložka a kritička, v současnosti působí v rámci Marie Skłodowska-Curie Research Fellow na Institutu divadelních studií Svobodné univerzity v Berlíně. Vedla Kabinet pro výzkum divadla a dramatu DiFa JAMU, kde působila také jako odborná asistentka. Dlouhodobě se zabývá vztahem společnosti a divadla.
Přednáška se zaměřila na otázky společenské funkce divadla a jeho potenciálního vlivu na veřejnou sféru na příkladu berlínské Volksbühne am Rosa-Luxemburg-Platz vedené režisérem Frankem Castorfem v letech 1992–2017. Radka Kunderová analyzovala zejména Castorfův výchozí esteticko-politický koncept Volksbühne, který mnohovrstevně pracoval s východoněmeckou identitou a vyvolával nebývale intenzivní reakce nejen v berlínské, ale i celoněmecké (divadelní) veřejné sféře. Specifické postavení Castorfovy Volksbühne sídlící v bývalém Východním Berlíně bylo zasazeno do kontextu přeměny (východo)německého divadla po pádu komunistického režimu v roce 1989 a zejména po následném znovusjednocení Německa, které má pro mnohé bývalé Východní Němce dodnes hořkou příchuť.
PhDr. Peter Demeter, Ph.D., absolvoval estetiku a literárně-historická studia na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen FF JU). Zde také v roce 2018 úspěšně prošel rigorózním řízením v oboru kulturálních studií a o dva roky později obhájil v oboru novější české literatury disertační práci věnující se fenoménu camp. Od roku 2016 působí v Národním památkovém ústavu, od roku 2021 též v Nakladatelství JU a na Ústavu věd o umění a kultuře FF JU. Vydal několik knih, odborných studií či kapitol v kolektivních monografiích a sbornících. V roce 2021 mu vyšla samostatná monografie Láska k přehnanému (České Budějovice: Nakladatelství JU, 2021).
Přednáška se soustředila na tzv. fenomén camp a jeho základní charakteristiku, kterou je „mimodivadelní“ teatralita, tedy divadelnost v širším rozměru sociokulturní sféry. Zároveň také posluchače uvedla do problematiky užití campu jakožto interpretačního nástroje při výkladu (soudobého) divadelního umění. Camp bývá hledán v momentech, kdy selhává vážnost a nastupuje ironie, kdy dochází ke směšování tradičních kategorií vysokého a nízkého, dobrého a špatného či vkusu a nevkusu, respektive v momentech, kdy můžeme prohlásit mezní tvrzení tohoto svérázného jevu: „je to dobré, protože je to příšerné!“ Ona teatralita je tu pak příznakem určitého přehánění a afektu.
Hana Řičicová je novinářka, moderátorka Českého rozhlasu a dramaturgyně a realizátorka podcastů týdeníků Respekt.
Navržený projekt se skládal ze dvou bloků workshopů zaměřených na dramaturgickou přípravu a technickou realizaci podcastů. Každý blok probíhal během dvou pracovních setkáních studentů a studentek. Projekt 2+2 workshopy podcastů katedra připravila ve spolupráci s redaktorkou Hanou Řičicovou. První blok workshopů byl určen redakci festivalového zpravodaje Obratel, který vycházel během minulého ročníku festivalu Zlomvaz jako blog a jehož součástí byly i podcasty. Obsah zpravodaje Obratel vznikal v rámci kurzu Základy redakční práce, podcastová část byla však iniciována studentkami kurzu a bylo proto podstatné tuto iniciativu náležitě odborně a metodologicky podpořit. Každá ze studentek připravila jeden z následujících tematicky zaměřených dílů podcastů: Historie festivalu Zlomvaz, Historie festivalového zpravodaje Obratel, Program a témata Zlomvaz 21, Restart (motto minulého ročníku, téma restartu bylo reflektováno nastupující generací nedivadelních umělců, sociologů, filozofů a jiných představitelů vědy a výzkumu). Na výše uvedené díly podcastů se připravily základní rešerže, studentky připravily i jejich dramaturgický obsah. Ve spolupráci s Hanou Řičicovou účastnice worshopu připravily obsah jednotlivých dílů již konkrétně. Osvojily si základní dramaturgické a technologické dovednosti přípravy podcastů. První blok podcastů byl realizován v červnu 2021. Druhý blok podcastů byl určen zájemců z řad studentů a studentek KTK DAMU a dalším zájemcům z jiných kateder DAMU. Lektorka kurzů v praktických ukázkách seznámila účastníky a účastnice workshopů se základy dramaturgie a realizace podcastů. Druhý blok podcastů byl realizován v listopadu 2021.
MgA. et MgA. Lukáš Brychta, Ph.D.
Jednalo se o projekt blokového kurzu, který navazoval na semestrální předmět Současné podoby interaktivního divadla (naposledy realizovaný v zimním semestru 2020/2021), jenž byl zaměřen především teoreticky a studenti tak neměli možnost své osvojené znalosti uplatnit při recepci aktuálních představení (i s ohledem na vládní nařízení a přerušení činnosti divadel). Cílem projektu tak bylo nabídnout možnost návštěvy vybraných představení následované moderovanou odbornou diskusí, která se studenty na základě jejich zkušenosti zreflektuje principy a fungovaní odlišných interaktivních divadelních tvarů. Navštívené a diskutované byly formálně i tematicky odlišné inscenace Pubkvíz o konci světa (Divadlo Letí), Za dveřmi čp. 21 (Pomezí), Kleopatra (Divadlo Na zábradlí), Putinovi agenti (Temporary Collective), My se neznáme (Pomezí), Neviditelná tržnice (Pomezí), Dům v jabloních (Pomezí), Městečko Palermo (NoD), Ty v mém domě (ND).
Kurzu se zúčastnilo celkem 13 studentů, z toho 5 v plném rozsahu, zbytek pouze částečně. Složení kurzu bylo 7 studentek KTK (2 BA – 2 MA), 6 studentů KALD (3 BA oborů herectví, scénografie a režie-dramaturgie) a studentka KS (2 MA). Kurz proběhl na přelomu dvou semestrů, tj. v září až listopadu, a to především vzhledem k faktu, že značná část vybraných inscenací využívá venkovní prostor a později se vzhledem k počasí neuvádí.
Projekt je možné považovat za úspěšně realizovaný i ukončený. Debat po jednotlivých představeních se studenti účastnili se značným nasazením. Dle zpětných vazeb je možné konstatovat, že pro většinu z nich se jednalo o setkání s formáty divadelní tvorby, které do té doby neznali a ke kterým by je jinak studium nepřivedlo. Zároveň se potvrdilo, že uvažování nad takovýmito podobami divadelní tvorby probíhá na zcela jiných základech, pokud mají studenti vlastní diváckou zkušenost oproti pouhému studiu textových a audiovizuálních odkazů, čímž se naplnil i původní záměr do jisté míry kompenzovat téměř dvouletou uzávěru divadel. Vzhledem k akcentovanému participativnímu charakteru většiny navštívených produkcí si studenti v průběhu jednotlivých diskusí komplexněji pojmenovali funkci diváka během divadelního představení, což poté dokázali zpětně vztáhnout i k tradičnějším divadelním tvarům.
Vzhledem k charakteru blokového kurzu zaměřeného na rozšíření výuky o diváckou zkušenost konkrétního typu divadelní tvorby, tj. návštěvu konkrétních představení, by zapojení do pravidelné výuky bylo značně přínosné, ovšem s ohledem na charakter většiny navštívených produkcí, které mají značně omezenou kapacitu, a tudíž je obtížné získat zásadnější studentské slevy na vstupném, se jeví jejich zapojení bez nadstandardní podpory komplikovaně. Do výuky je možné integrovat získané postřehy od studentů k jednotlivým formám divadelní praxe a pozitivní zkušenost se začleněním analýzy vlastní divácké zkušenosti do teoretičtěji laděných kurzů.
MgA. Radovan Lipus, Ph.D. a Mgr. Renata Putzlacher Buchtová, Ph.D. (MUNI)
18.-21. října 2021
Studijní cesta do Vratislavi/Breslau/Wroclawi - významného evropského města tří kultur a tří identit. Do města výrazných scénických kvalit a parametrů. Smyslem a cílem cesty vedené renomovanou polonistkou z FF Masarykovy university v Brně, překladatelkou, autorkou a dramaturgyní Mgr. Renatou Putzlacher, Ph.D. a pedagogem DAMU, režisérem Mgr. Radovanem Lipusem, Ph.D., bude zkoumání současné Wroclawi nejen z hlediska mimořádného architektonického dědictví několika staletí, ale také současného divadelního dění v jednom z nejvýznamnějších polských kulturních center. Čeká nás scénologická procházka městem, při níž nebude chybět návštěva památky UNESCO - Haly Století a přilehlé kolonie WUWA a návštěva dvou aktuálních divadelních představení.
Literatura:
LIPUS, Radovan. Wroclaw - mikrokosmos střední Evropy. DISK 23, 2008, s. 69-82. ISSN 1213-8665.
Performances:
18. 10.
17:00 Komentovaná prohlídka po stopách významného básníka a dramatika Tadeusze Rózewicze pod vedením dr. Renaty Putzlacher + stručné dějiny města s důrazem na česko-německo-polské vazby (dr. Radovan Lipus) např. meziválečná architektonická scéna nebo sídlo významného studentského kabaretu Kalambur (1957–1994).
19. 10.
10:00 Komentovaná prohlídka historických barokních budov Wroclawské univerzity pod vedením dr. Katarzyny Uczkiewicz. Debata o možnostech studentské výměny v rámci programu Erasmus. Pak návštěva historické knihovny Ossolineum s výkladem dr. Renaty Putzlacher.
15:00 V Centru J. Grotowského – díky kontaktům a zprostředkování dr. Jana Jiříka – přednáška teatrologa a divadelního fotografa Tobiasze Papuczyse na téma života a díla J.G. a současných aktivit Centra J.G. s následnou projekcí filmového záznamu legendární inscenace Vytrvalý princ (1965).
19:00 Návštěva historické scény Divadla Laboratorium J.G., kde jsme zhlédli představení studia ZAR: Anhelli.Skowyt v Jaroslawa Freta, které pracuje s Grotowského postupy a rozvíjí je.
20. 10.
10:00 Návštěva Haly století (1913) architektů Maxe Berga a Hanse Poelziga, významné památky zapsané na seznam UNESCO, která je nejen důležitým stavebně historickým monumentem, ale své nepominutelné místo také v dějinách moderního divadla.
12:00 Návštěva nedaleké bytové kolonie WUWA (Wohnungs und Werkraumausstellung) z roku 1929, která je dodnes zajímavá a podnětná i z hlediska scénování a utopií modernity a jejich přesahů směrem k dnešku.
18:30 Představení Jatka č.5, dramatizace knihy Kurta Vonneguta v režii Marcina Libera v Teatrze Powszechnym.
21. 10.
9:30 Individuální setkání s dr. Katarzynou Uczkiewicz na Wroclawské univerzitě.
10 stipendijních míst (příspěvek 2.863 CZK)
Harmonogram akademického roku
Modulová a volitelná výuka
Jazyková výuka
Pohybová výuka
